Ethnic Friendly Housing

Nabídka pro majitele nemovitostí, kteří nechtějí diskriminovat.

Facebooková stránka Ethnic Friendly Housing Mosty
Šance na férové bydlení realizuje nezisková organizace R-Mosty, která už od roku 1992 poskytuje profesionální pomoc lidem ohroženým sociálním vyloučením v ČR.ČTĚTE VÍCE O PROJEKTU

Férové bydlení: Jako těhotná se ocitla na ulici, pomoc od R-Mostů přišla v pravý čas

05. 11. 2016

S Ivetou Horváthovou jsme se sešli v jejím novém pronajatém bytě, ve kterém žije s přítelem a půlroční dcerou. Podařilo se ho pro ni najít díky projektu Férové bydlení.

Iveta Horváthová vyrůstala od dvou a půl let v dětském domově na Moravě, kde vystudovala střední pedagogickou školu. Po maturitě odjela do Prahy za prací. Bylo jí devatenáct a s sebou měla jeden kufr. Zpočátku ji podporovala nezisková organizace, která pomáhá mladým lidem z dětských domovů postavit se na vlastní nohy a poskytuje jim bydlení. Už po dvou týdnech v Praze si našla první práci – prodávala v obchodě na Václavském náměstí. Pracovala i v call centru nebo v restauracích na Hlavním nádraží. V té době začala i díky podpoře Nadace Terezy Maxové studovat soukromou vysokou školu a našla si práci v oboru. Jako studentka speciální pedagogiky a vychovatelství nastoupila na pozici učitelky v mateřské školce.

Navzdory slibnému začátku ale zhruba po roce přišla o bydlení. Ocitla se na ulici, těhotná a v zimě. Studií musela zanechat. Naštěstí kolem sebe měla lidi, kteří jí pomáhali a nechali občas u sebe přespat. Přestože byla těhotná, dlouho se jí nedařilo nalézt místo v azylovém domě. Až po půl roce se díky sociální pracovnici z Prahy 9 dostala do azylového domu v Mladé Boleslavi, který spadá pod organizaci R-Mosty. V té době měla měsíc před porodem a podle jejích vlastních slov jí to zachránilo život.

Když se mi narodila zdravá a krásná dcera, ze všeho nejvíc jsem toužila přestěhovat se do vlastního bydlení a začít nový život,“ vzpomíná paní Horváthová. Stejně jako tisíce jiných romských žen ale narazila na neochotu realitních agentur a majitelů nemovitostí. V azylovém domě ji proto nabídli účast v projektu, jehož cílem je oslovovat majitele nemovitostí, kteří neodmítají uchazeče o bydlení pro jejich romský původ. V případě paní Horváthové se takoví majitelé našli po necelých třech měsících.

V novém bytě žije paní Horváthová spokojeně už čtvrt roku. S majitelem i majitelkou mají dobré vztahy. Oceňuje jejich sociální cítění i to, že do projektu vstoupili a nabídli svůj byt ženám z azylového domu. Dobré vztahy má i se sousedy: „Každý nás vždy zdraví, baví se s námi, dceru nám chválí,“ říká s nadšením paní Horváthová.

Pavlína Radlová, vedoucí Azylového domu R-Mosty, k tomu dodává: „Majitelů, kteří jsou ochotni ubytovat romskou rodinu nebo romskou matku není mnoho, ale díky projektu Férové bydlení se začínají sami ozývat. Na Azylovém domě máme dvanáct rodin a díky projektu se nám letos už čtyři z nich podařilo ubytovat ve standardních nájemních bytech. S klientkami jsme v kontaktu i poté, co se se nastěhují do nových bytů. Spolupracujeme s majiteli i s jejich novými nájemníky na tom, aby vše v nájemním vztahu probíhalo tak, jak má. Právě to je pro mnoho majitelů benefitem, který hledají, když nás oslovují.

Podle jejích vlastních slov se paní Horváthové díky novému bydlení vrátil optimismus a elán do života. Je ráda, že může bydlet s přítelem, který je zaměstnaný, a dceru Rebeku tak mohou vychovávat společně v důstojných podmínkách. Až Rebeka vyroste a bude chodit do školky, plánuje paní Horváthová dokončit vysokou školu a rozvíjet se ve svém oboru. Nadále spolupracuje s pracovnicemi R-Mostů, které jí asistují při jednání s institucemi, jsou v kontaktu s majitelem bytu a podporují ji v tom, aby si nové bydlení udržela.

Zpět na: